Stories & Reflections
Andrea McCain, 32 let, divadelní hereÄka
“žNikdo nemůže s nikí½m manipulovat. V každém vztahu obÄ› strany vÄ›dí, co dÄ›lají, i když si pak jedna z nich zaÄne stěžovat, že ji ta druhá využila.”
Tak to Å™íkala Athéna – dÄ›lala vÅ¡ak praví½ opak, protože ona mÄ› využívala a manipulovala se mnou bez ohledu na moje city. Celá záležitost je jeÅ¡tÄ› vážnÄ›jÅ¡í, hovoÅ™íme-li o magii; byla koneckonců mou uÄitelkou, pověřenou pÅ™edat posvátná mystéria, probudit neznámou sílu, která je v nás vÅ¡ech. Když se odvážíme na toto neznámé moÅ™e, důvěřujeme slepÄ› tÄ›m, kdo nás vedou – věříme totiž, že vÄ›dí víc než my.
Já vÅ¡ak tvrdím: nevÄ›dí. Ani Athéna, ani Edda, ani lidé, jež jsem jejich prostÅ™ednictvím poznala. Athéna mi Å™íkala, že se uÄí vyuÄováním, a pÅ™estože jsem tomu zpoÄátku nechtÄ›la věřit, pozdÄ›ji jsem si ověřila, že to může bí½t pravda, a nakonec jsem zjistila, že je to jeden z mnoha jejích způsobů, jimiž nás vždy pÅ™imÄ›la, abychom v nestÅ™eženém okamžiku podlehli jejímu kouzlu.
Lidé, kteÅ™í se vÄ›nují duchovnímu hledání, nemyslí: chtÄ›jí ví½sledky. ChtÄ›jí se cítit mocní, vzdálení bezejmenní½m masám. ChtÄ›jí bí½t mimoÅ™ádní. Athéna si zahrávala s cizími city dÄ›siví½m způsobem.
Myslím, že kdysi v minulosti hluboce obdivovala svatou Terezii z Lisieux. Katolické náboženství mÄ› nezajímá, ale slyÅ¡ela jsem, že Terezie mÄ›la jakési mystické i fyzické spojení s Bohem. Athéna se jednou zmínila, že by chtÄ›la mít podobní½ osud jako Terezie: mÄ›la tedy vstoupit do kláÅ¡tera a zasvÄ›tit život rozjímání nebo službÄ› chudí½m. Bylo by to pro svÄ›t mnohem užiteÄnÄ›jÅ¡í a nebylo by to tak nebezpeÄné, jako když se hudbou a rituály vedou lidé k urÄité intoxikaci, pÅ™i níž mohou vejít ve styk nejen s tím lepÅ¡ím, ale i s tím horÅ¡ím v sobÄ› samí½ch.
Já jsem za ní Å¡la, když jsem pátrala po smyslu svého života – i když jsem to pÅ™i naÅ¡em prvním setkání zastírala. MÄ›la jsem si hned ze zaÄátku vÅ¡imnout, že tohle Athénu moc nezajímá: chtÄ›la žít, tanÄit, milovat, cestovat, shromažÄovat kolem sebe lidi, aby ukázala, jak je moudrá, aby pÅ™edvádÄ›la své schopnosti, provokovala sousedy, zneužívala vÅ¡eho, co je v nás nejobyÄejnÄ›jÅ¡ího – pÅ™estože se svému hledání snažila dodat duchovního lesku.
Pokaždé, když jsme se seÅ¡ly, aÅ¥ k nÄ›jakí½m magickí½m obÅ™adům, nebo abychom si zaÅ¡ly nÄ›kam do hospody, jsem cítila její moc. Projevovala se tak silnÄ›, že byla takÅ™ka hmatatelná. NejdÅ™ív mÄ› to fascinovalo, chtÄ›la jsem bí½t jako ona. Jednou vÅ¡ak zaÄala v hospodÄ› vykládat o “žTÅ™etím rituálu”, kterí½ zahrnuje sexualitu. UdÄ›lala to pÅ™ed mí½m pÅ™ítelem pod záminkou, že mÄ› uÄí. Podle mÄ› vÅ¡ak chtÄ›la svést muže, kterého jsem milovala.
A nakonec se jí to samozÅ™ejmÄ› podaÅ™ilo.
Nemá se mluvit Å¡patnÄ› o lidech, kteÅ™í z tohoto života pÅ™eÅ¡li do astrálního plánu. Athéna se nebude muset zodpovídat mnÄ›, ale tÄ›m silám, kterí½ch využila k vlastnímu prospÄ›chu, místo aby je soustÅ™edila k dobru lidstva a k svému duchovnímu pozdvižení.
A nejhorÅ¡í je, že vÅ¡echno, co jsme spoleÄnÄ› zaÄaly, mohlo vyjít, nebí½t jejího sklonu k exhibicionismu. StaÄilo jednat diskrétnÄ›ji, a dnes bychom spoleÄnÄ› plnily poslání, jež nám bylo svěřeno. Ona se vÅ¡ak nedokázala ovládnout, myslela, že má vždycky pravdu a že pÅ™ekoná vÅ¡echny pÅ™ekážky pouhou schopností svádÄ›t.
Jak to dopadlo? Zůstala jsem sama. A práce už nemohu nechat v polovinÄ› – budu muset jít až do konce, aÄkoli se nÄ›kdy cítím slabá a skoro vždy sklíÄená.
NepÅ™ekvapuje mÄ›, že její život skonÄil takhle: ustaviÄnÄ› si zahrávala s nebezpeÄím. Říká se, že extroverti jsou neÅ¡Å¥astnÄ›jÅ¡í než introverti a že si to musejí kompenzovat tím, že sami sobÄ› dokazují, jak jsou spokojení, veselí a plni života; aspoň v jejím pÅ™ípadÄ› je tenhle postÅ™eh naprosto správní½.
Athéna si uvÄ›domovala své charisma a působila utrpení vÅ¡em, kdo ji milovali.
I mnÄ›.
PÅ™íÅ¡tí kapitola bude on-line: 03.03.07
Drazí ÄtenáÅ™i, protože nehovoÅ™ím VaÅ¡ím jazykem, požádal jsem nakladatelství o pÅ™eklad komentářů a postÅ™ehů, které mi zde zanecháte. VaÅ¡e názory na mou novou knihu jsou pro mne velice důležité.
S láskou
Paulo Coelho